|
|
Záchranáři, katastrofy a "knihovníci"?
Zeman, Jiří
Na první pohled se může zdát, že knihovníci mají pramálo společného se záchranáři a děním kolem mimořádných událostí a katastrof. Domnívám se ovšem, že právě specialisté na informace mohou významně přispět ke koordinaci pomoci při záchranných akcích. Vždyť v jaké jiné oblasti jsou tak potřeba rychlé, relevantní a jasně strukturované informace, jako při záchraně lidských životů? Kdo by měl lépe shromažďovat informace pro následné analýzy a závěry pro zlepšení do budoucna? A kdo by měl mít lepší informace o nejnovějších technologiích a možnostech jejich využití pro přenos informací než právě odborníci na informace? Na několika příkladech si uvedeme, jak mohou knihovníci kooperovat na vývoji "záchranáře budoucnosti", pomoci se systémy pro koordinaci pomoci při katastrofách velkého rozsahu nebo testovat nové technologie pro efektivní využití v praxi.
Prezentace:  PDF
|
|
|
ZZS LK a její propojení s leteckou zdravotnickou záchrannou službou
Michalíková, Hana ; Mervart, Michal (vedoucí práce) ; Jirsák, Petr (oponent)
Práce se snaží prozkoumat všechny stránky liberecké zdravotnické záchranné služby. Nejprve poukazuji na povinnosti, jež vyplývají ze zákona nejen pro libereckou ZZS, ale i pro všechny ostatní. Tuto část s legislativními požadavky mohu rozdělit dle toho, čeho se týkají. Hlavními tématy jsou charakteristika neodkladné první pomoci, typy zasahujících vozů, informace o hromadných neštěstích, telematika či integrovaný záchranný systém. Další části práce jsou zaměřeny již speciálně na Liberecký kraj a to především na pozemní zdravotnickou záchrannou službu a na leteckou zdravotnickou záchrannou službu společně se Skupinou speciálních činností. Jak v části pozemní, tak v letecké, jsou provedeny analýzy zásahů či jiných dat, které mapují chod ZZS (či alespoň jednotlivých středisek).
|
|
|
Činnost a spolupráce složek IZS při řešení havarijních stavů vzniklých provozem vodních děl Hněvkovice a Kořensko
ŠAŘECOVÁ, Bohuslava
Ve své práci se snažím zdokumentovat problematiku činnosti a koordinace složek integrovaného záchranného systému při řešení havarijních stavů vzniklých provozem vodních děl (VD) Hněvkovice a Kořensko. Tato vodní díla byla výsledkem práce vodohospodářů České republiky, jakožto součást tzv. Vltavské kaskády. Obě přehrady vznikly jako důležitý prvek v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Voda pro ochlazování reaktoru elektrárny je čerpána z VD Hněvkovice. V souvislosti se vznikem VD Hněvkovice muselo být vybudováno VD Kořensko, které řeší hygienicko-estetické problémy v oblasti toku řeky Vltavy přes město Týn nad Vltavou a řeší stabilitu hladiny řeky mezi oběma přehradami. Z hlediska bezpečnosti jsou tyto stavby vnímány krizovým managementem ČR jako rizikové objekty pro obyvatelstvo žijící podél řeky. Je proto přikládán význam připravenosti složek integrovaného záchranného systému a obsluhy těchto děl na krizové stavy. Zaměřila jsem se na zmapování rizik, které by zde mohly vzniknout. Jako konkrétní příklad jsem zvolila možnost úniku hydraulického oleje z VD Hněvkovice. Zabývala jsem se organizací a postupem zneškodnění takového stavu havárie a rozebrala jsem připravenost na hrozící rizika u těchto vodních děl.
|
host ::
RSS.